Stromy pláčí smůlu
duše letí vzhůru
z uschlého kořene
na vše zapomene
odletí do nebe
vzpomene na Tebe
nikdy neprohraje.

Klas rychle zraje
než zapadne slunko
vypadne z něj zrnko
odpluje pryč po vodě
pak je v pohodě.

Padá kámen ze skály
oči, které plakaly
dnes ani slzu nedají
jen se smutně dívají
dívají se do dáli
kam mraky, co jim mávaly
odešly.