Když se tě zeptám budeš lhát,
jednoduše se mě zbavíš,
však škodolibě se mi smát,
tak proč mě před lež stavíš?

Nechci ti křivdit, nemám tě za lháře,
jen aby nebyly výmluvy ze snáře,
neboj, já pravdu vydržím a snesu,
mám v tom praxi, k děsu.

To je můj strach, ne špatné mínění,
miluji tě, láska však zkamení,
já ji nenechám, teď je to na tobě,
zbude jen obrázek v pokoji na skobě.
... Kdo ví, jestli vůbec...