Černá mračna obklopila hlavu,
řetězy svírají něžnou hruď,
Vytrácím se z toho davu,
Bože, Bože, buď...
uklidňuji vyplašenou duši.
Vyšla mi naproti s ohavnými vlasy,
na poplach statečné srdce buší,
Bože, Bože, jsi...
odpovídám zmatené duši...


Prochází skrze mne, pyšně se nese,
zářící černotou má vypálené jméno.
Megera deprese,
ctihodná ženo!
křičí mi do uší..
Topím se v slizu bahna,
dav mne už neslyší..


Je tady někdo?



Tak mi podejte pomocnou ruku!