Kamenné sloupy se rozpadly v prach
a vybledly i malby na stěnách
v mé mysli.

Venku je prázdno a uvnitř už nic.
Nezbylo slov, co by stálo za to říct,
a tak jen dál
se trápím vzpomínkami.

Můj odraz v zrcadle se tiše roztéká,
když mu šeptám:
"Příteli,
zůstali jsme sami."

Vyčítali mi, že sním,
i když v to jediné věřila jsem.
Čas však všechno změní.
Teď už
nevěřím.