Kolik jsem už toho o tobě napsal?
verše smutku a vzteku,
spoustu chvil jsem navždy smazal,
kdy byli jsme šťastní,spolu…


Stěžoval jsem si světu,
zbav mě jí navždy…
kéž bych tuto větu…
neřekl,větu citové vraždy.


A včera v noci…
kéž by nikdy nebyla,
jsi mi řekla,o té moci,
která se objevila.


Moc zákeřná,
která si nevybírá?
moc odporná,
na kterou se umírá.


Říkáš,že se silná,
že to zvládněš,
přitom si tak mladá,
ptám se,odkud Smrti vaneš?



Veř mi,
budu s Tebou,
ať si Tě klidně vezmou,
ale mě budou muset vzít s sebou.