Vkrást se ti do snů jako do skříně,
uslyšet dech a dýchat nevinně,
tady že to žije, vlhne, roste?
Vy, andělé bdělých nocí, kdo jste?

Jste branou k srdci nemilování,
jste špičky ledu, co sebe svádí,
jste navždy, já s vámi budu taky,
jak černý pasažér tát v koutě krajky