„Co děláš?“ „No hádej, asi!“
Dále stříhám svoje vlasy.
Dolů padají…

Už nemůžu asi nic.
Potápím se stále víc.
„Ať mě nechají!“

Jen mi každý něco bere,
Všechno už mě tady sere!
Já chci pryč!

Na pokoj mě nenechají,
Pravdu jenom všichni tají!
Život-kýč!

Fotka pod polštářem leží,
Měsíce tak rychle běží…
Už tě nespatřím?

Doma na mě nečekají,
Rozum všichni postrádají!
Nikam nepatřím.

Zrcadlo se vysmívá mi,
Báchorkami mě tu krmí!
Ví, že nevěřím.

Čekám na vysvobození,
Spravedlnost pro mě není.
To už dávno vím.

Už mi zbývá jenom chvíle,
Všechny nesplněné cíle
Straší moje sny.

Jenom pár dní,
Než tu zazní
Tóny konečný…