Prázdná duše zbyla mi,
už v ní není nic,
usnout teď snad mohla bych
a neprobudit se víc.

Mám v srdci nožů tolik,
kolik písmen bylo ve slovech,
strašně mě to bolí...
já milovala naposled.

Nenávidím svoje tělo,
nenávidím duši svou,
kdyby rozpadnout se tehdy chtělo,
když jsem byla jen tvou.

Říkal si,že nelituješ,
tajná láska,že ti nevadí
a teď mě jen tak odhazuješ...
jak si s tím mám poradit?

Nezbývá mi než se smířit,
že už jsem tě ztratila.
Budu se ale pořád modlit,
by láska tvá se vrátila.