Svět se ztrácí v dešťových kapkách,
brouzdám prstem po rozmočených mapách,
život mi pluje v jednom snu
a s myšlenkami nepohnu.

Brouzdám a brouzdám, hledám si cíl,
kde bych se schovala za závoje víl,
kde bych vítr nechala cuchat mi vlasy,
kde bych vychutnala zbytky krásy.

Svět se mi ztrácí ve sněhu a břečkách,
kudy překročit reality práh?
Touhy a sny zůstávají nesplněny,
můj život kráčí dál, jen trochu změněný.

Svět se ztrácí v paprscích slunce,
v dlani se třpytí poslední mince,
za co utratit se má
ta věc bezcenná?

Svět splynul ve větru v trávě,
sen se zrodil a zemřel právě
a další a další přicházejí,
neptají se, zda-li smějí.

A já stále stojím nepohnutě,
zvuky kolem znějí v hlavě dutě
a já omráčena rozumem,
pokračuji ve snu svém...