Až můj čas vyprší
a octnu se v pánu
ať slzy své osuší
a pohřbí mě k ránu.

Kdy slunce se probouzí
a třpytí se rosa
má duše mě opouští
docela bosa.

Lehounkým dotykem
zvlní se tráva
chci slyšet smích
a ne lidi plakat.