Byl to krátký a bezvýznamný život,
Nic jsi nedokázal ani nevymyslel,
Asi Ti měli dát přečíst návod,
Jak a proč si žit musel.
Teď zavři oči a řekni nashledanou,
Jestli Tě vůbec někdo bude poslouchat,
I když někteří lidé si Tě jistě najdou,
Ale jen jednou a dál už nebudou vzpomínat.
Ze začátku to vypadalo nadějně,
Rozjeté to bylo skvěle a každý na tebe sázel,
Ale probudila se Tvá osobnost a teď je vše špatně,
Očekávání jsi nesplnil a každý na tebe špínu házel.
Tvé myšlenky se upíraly k jedné věci nebo osobě,
Chtěl jsi ji získat za každou cenu,
Vkládal jsi do toho své poslední naděje,
Nevyšlo to, vše ve tvém životě je k ničemu.
A když jsi se chtěl postavit na své vlastní nohy,
Propadal jsi depresím a jiným zlům,
Nyní jsi na pokraji svobody,
Vzdej se a dej sbohem svým snům.
Tak pojď, už na tebe čekají,
Nevíš co bude, ale uděláš to,
Možná Tě tam láska a klid zahalí,
Už nečekej, nebo nezbyde místo.