Všechny svoje strasti házím do kouta
však ony se zas odražejí a vrací zpět
ultraprázdnota

Na chvíli se jich zbavím připadám si lehký
zpoza stínu se vracejí a jsou stále stejný

V té prázdnotě připadám si opuštěný
když na blízku, žádný přátel mi není
A tak prodírám se sám tou svojí prázdnotou
prodírám se a stále nenacházím náplň svých snů.
Ultraprazdnota
veškerých mých dnů.