?

Slza bolesti dopadne a roztříští se v prachu,
bahno smutku zůstává na okraji řeky strachu.

Křídla tužby se marně snaží letět proti větru,
svět nepatří tobě, ty patříš světu.

Tvá odpověď na výkřik je jenom ozvěna,
zkřivené zrcadlo je tvoje proměna.

Tvé stopy spláchla řeka a ty to víš,
jen čekáš, až se v proudu utopíš.

Jen vzpomínej, raduj se, plač, jásej, křič
a čekej, čekej, čekej......