Jsou dvě hodiny ráno,
těžko někdo pochopí,
co se tu nyní stalo.

Ta malá stinná postava,
a pohyb zleva doprava.
Otevřeným oknem právě páchá útěk svuj.
A nikdo na něj nezakřičí stuj.

Kdo to vlastně je,
a odkad se tu vzal.
Že se tak na svobodu dral,

Ta tajemná komora, ten tajemný útěk,
vykulené oči, a strašně velký úlek.

Zas utíká na svobodu,
a neohlíží se zpět.
Snad zapomíná,
na celičký svět.

Ten útěk skrývá tajemství,
proč vlastně utíká,
a co se stalo mu.
Teď je mu to jedno,
vidí jenom tmu.