Jak slunce nad oblohou září,
tvé vlasy vlají v povětří,
když den noc střídá,
pak měsíční svit prosvitne,
na obloze však se zablýskne.

Když rozední se zas,
prosvitne k nám sluneční jas,
rozední se v srdci,
jas sluneční vnese do srdce zář.

Když srdce v duši pohlédne,
duše své chyby nalezne,
srdce v duši za jedno,
svědomí jest hladké sklo.

Rýhou času sklo,
svět jasů zatemní,
krásný život po smrti,
láska s láskou splynuti.