Závěje listí koberec zimou utkaný
Vánku, pozby své nesmělosti!
Vánku, zafoukej, ať mohu odletět!
Pak kaštan zahřeje v dětské pěsti

Pro Vás, Skřivani
pro Vás strom odhalil svá žebra
ze srdce zlomeného dá Vám pít
jen pro Vás vyrostl, jen pro Vás ta chvíle dobra.

Ty, Břečťane, vysuš slzy starých zdí
natáhni ruce trochu výš!
To není umíráček, to podzim zní
kostelů zvony až večer uslyšíš