bolíš, tak bolíš,
slunce moje

já celou noc
tam ve své duši
hřebenem z prstů
vlákna rozplétala

labyrint ticha

ten chomáč nicotný
co kajkám vítr sebral
z hnízda vprostřed léta

jsem šacovala snažně
jen abych našla
odkud bolest
čiší

až nakonec jsem našla tebe

jak zlatou jehlici
se šelmím okem zeleným
vbodnutou
přesně uprostřed
mé duše

tam
co má být Bůh

a není