Růži co koupil jsem již dávno..
dnes skládám na tvé temné nebe..
S nadějí že brzy, snadno..
si zapomnění najde tebe.

Až zvony zahrají svou píseň
a loutkám v černém uschnou slzy..
Svět pochopí že tvoje tíseň..
našla si oběť příliš brzy..

Dřív než řekl jsem ti sbohem..
Nestih jsem ukázat svůj vděk..
Za léta, kdy jsi byl mi v mnohém
bližší než k smrti starcův věk.

Teď když jsi jen obraz v dáli,
který maže déšť tvých hříchů,
Přemýšlím, zda za to stály
tisíce všech slepých vpichů.

Jsi chyba má, co nelze vrátit,
Chyba, co neměla se stát.
Proč víra dá se lehce ztratit
a lehké bez ní je se vzdát?

Tak snad mé přání jediné,
aby bůh zbavil tě všech vin,
ti vrátí srdce nevinné,
jež ukradl ti heroin.