Tak jsem zase jednou šel ztichlým nočním předměstím úplně střízlivý,protože jsem neměl peníze vůbec na nic.Chtěl jsem si zapálit,ale nebylo co.Naproti přes ulici šla holka s klukem,někam spěchali,asi domů.Třeba budou celou noc spolu a bude jim fajn.Taky jsem tak mohl dneska skončit,s jednou docela pěknou holkou,ale nešlo to,vůbec jsem k ní nepřišel.Prostě jsem zvednul telefon a řekl jí,že nepřijdu-nemám čas.Pak jsem mluvil s dobrým přítelem,a ten mi vynadal,proč prý pouštím takovou šanci(zrovna jel za svojí slečnou).Ale já prostě nemůžu,ona mi stojí v cestě.Holka,kterou jsem neviděl dva roky se jen tak objeví ve dveřích jazykovky,jde dovnitř,zrovna když já mažu domů(čekám telefon).Tak jsme chvíli počkali,zapálili si a popovídali si.Nastoupil jsem do tramvaje a v tu chvíli jsem věděl,že něco mezi náma přeskočilo.Od té doby se ji snažím sehnat,vidím ji z okna jazykovky každý týden,ale ona začíná dřív,než já končím-prostě blbá smůla.Párkrát mi volala domů,když jsem tam nebyl,párkrát jsem jí volal taky,ale nikdo to nebral.No a teď ji mám pořád plnou hlavu,mám ji rád,už to nemůžu ani s žádnou jinou,protože to prostě nejde.Co s tím udělám...?Asi půjdu domů,ale předtím zkusím zazvonit na kámoše,co mají doma pařbu,třeba jim někde zbyla kapka něčeho,z čeho bych se mohl opít... Pak až půjdu domů,bude se mi líp spát...možná...