Na podzim padala rez
Na hlavy osudů s mohutným „žuch“
Z naděje akordeon

Zreznou i řasy chodících bludů
Víčka těžknou strunami kláves
Za tmy se odrolujeme

Bláto se zarzí lidskou rzí, zrnitě, mazlavě.
Od odrolků se odrážel sýrový měsíc
Mléčným, zkorodovaným úsměvem