.

V příbězích se často stává,
že dobro nad zlem zvítězí,
že lež za pravdou zaostává,
i když pravda není úplná,
a v něčem nejspíš chyba vězí,
když princezna vdá se bez věna.
.

Však v tomto mém vyprávění
podíváme se do paláce
a zjistíme, že vůbec není
všechno tak, jak se povídá
- že Slunce je jen krutovládce,
který svou říši nehlídá.
.

V zimě svůj lid nevšímavě
zažene do vychladlých děr
- nesvítí, či jenom slabě.
V létě pak v podivném hněvu
sežehne všechno na popel
a učiní tak přítrž zpěvu.
.

Květům vláhu nedopřeje,
na jaře však bez ostychu
skryto za mraky se směje,
když voda domy vyprázdní.
Pro svou neskonalou pýchu
se nočních bálů neúčastní
.

Tak rozsévá po království
zločin a špínu a sliz,
když v svém nehynoucím snobství
- jen, když dají po korunce -
nechá rodit se zrádný hmyz.
Není tu však jenom Slunce;
.

Měsíc, coby jeho rádce,
přivlastňuje si jeho zář
a sám jako krutovládce
poláme srdce básníkům
a knězi říká, že je lhář,
hluchý k bolestným výkřikům.
.

Jen když k spánku uloží se král
a Měsíc též otočí se zády,
začíná zde noční karneval,
když tmou nepronikne špehů zrak.
.

Tak vypadá to tam, kde neplatí řády,
kde panovník na lid pošle severák.
.