Léto umírá a jeho krev listy stromů barví,
hořké vzpomínky na slunce jak vzdálený šepot zní,
vítr, coby posel smrti, v korytech ulic zpívá
zvířata ke spánku ulehají, aby v jaro byla živa,
náhlý chlad, jak nezvaný host, mé plíce pevně svírá,
léto je pryč, uvědom si, a zima ze tmy zírá.