Asi každému se občas stane, že nemůže usnout. To pak následují dlouhé hodiny převalování, nadávání, chození a dokonce i papání. Mně se to většinou stává, když nemůžu přestat myslet na něco, nebo na někoho a ještě spíš, když myslím na to, co s tím někým dělám. A tady je jeden příklad jak to může vypadat.
Je krásná podzimní noc - prší, je zima a netopí - a všichni v domě spí, jen jeden chlapec (krásný, moudrý, asertivní a veskrze sympatický) se stále převaluje a v hlavě se mu rojí tisíce myšlenek. Myslí na ušlechtilé věci jako třeba na vyřešení všech světových konfliktů, řeší problematické filozofické koncepce, promýšlí základní sestavu fotbalového nároďáku, představuje si tančícího losa v baletní sukýnce. Po hodině intelektuálního sebepoznávání, však dospívá k tomu, že by nemuselo být úplně špatné usnout. Další hodinu věnuje přemýšlení o tom, jak usnout. Jako nejlepší se jeví četba nějaké zajímavé knihy. Zapne tedy lampičku a zapátrá na stolku po nějakém vhodném titulu. Nabídka jej však příliš neuspokojí. Nabízené možnosti jsou – Kam kráčíš, Ameriko?, Morální základy politiky, Jak efektivně studovat? a Hobit. Četba je tedy zavrhnuta, a to i případná návštěva knihovničky, hrozí totiž nebezpečí dlouhého vybírání vhodného titulu. Přichází tedy čas chůze, několikaminutová chůze po pokoji však nepřináší kýžený efekt, jen zapříčiní opětovné připomnění tančícího losa. Dochází tak k zoufalému puštění rádia. Kvalita vysíláni je ubohá, nějaké strašlivé disko písničky, Helenka Vondráčková a pořad o vandalech, kteří sbírají borůvky. Na řadu přichází radikální řešení – návštěva kuchyně (pivo prý pomáhá usnout, horké mléko prý pomáhá usnout, fazole prý způsobují plynatost). Lednice ale skrývá nepříjemné zjištění – žádné pivo, mléko jen studené a po fazolích radši nepátrat. Po důkladné prohlídce je jasno, že nabídka je stejně tristní jako v případě rádia a knih. Dvě mléka, párek, šunka, jogurt, vejce a meloun nenaplňují jeho představy. Z neznámého důvodu otvírá i přihrádku na zeleninu, ta však skýtá je dvě papriky a zajímavě tvarovaný česnek. Poslední svou naději vkládá do spíže. Ta však nepřináší nic zajímavého. Neschopnost usnout ho dovádí pomalu k šílenosti, při pohledu na mouku totiž začal přemýšlet o tom, že by si upekl bábovku. Zklamán svými kuchyňskými objevy se vrátil zpět do svého pokoje, kde si lehl zpět do postele a tam pří dalším přemítání o losu v sukýnce konečně usnul. A jaké ponaučení z toho všeho plyne – choďte nakupovat!
Jenom bych dodal, že tohle se nestalo mně (já jsem totiž krásný, moudrý, asertivní, veskrze sympatický a taky odvážný), ale kamarádovi sestřenice kamarádky babičky tety z druhého kolene manželky otce mojí kamarádky, která mi to vyprávěla v noci s baterkou jako strašidelnou historkou a já pak nemohl usnout.