lotosové květy
mé staré tety
tekly po nové
temně snové
desce slitých krystalů

v koutě na nádraží
ve špinavé kaluži
se vylily nezdravé
místy zkažené
poutě každodennosti

prošlá doba
co nám dodá
datum na obalech věcí
v malé kleci
se otáčí okolo vlastní osy

kdesi na samotě
ve své dobrotě
na konci světa
po mě veta
se hledá zapomenuté příště

informace obíhá
dokola omílá
množí se jak nákaza
venku námraza
přenaší jí každý z nás

kde kdo může mít
když nemá kam jít
sem tam jednou
jak spolu blbnou
skleslé obrazy:

lotosové květy mé staré...