Zas mraky se mísí s hlínou,
smutná škála letmých barev,
prach a mlha nad krajinou,
míň než kukly leklých larev.

Jdu tiše ulicí a kus za mnou bagr.

Láska se snoubí s hrou na fanty,
mizí tiše pryč,
kde jsou naděje sny tamty,
zakopaný kýč.

Jdu tiše ulicí a těsně u mě bagr.

Stop! Dej přednost!
Přikázaný směr žití,
naděje se mění v nerost,
vůle v chomáč nití.

Jdu tiše ulicí a hned u mě bagr.

Zkaženost zoufalství,
svíčka bez knotku,
dějinám lékařství,
připraví pochoutku.

Jdu tiše ulicí a nade mnou -