Za každý nádech dík,
a za každý další pláč.

Už nemůžu dál,
choroba hlodá mi kosti.
Nestěžuji si,
dávno odešel mi hlas.
Teď jen v duchu
proklínám každičký nerv,
prohnutá bolestí,
na kolenou klečící.

Tak připij mi!
/Jen ne na zdraví/
Zapij líhem,
že přichází konec
a obelži sám sebe,
že ještě doufáš.
Když bez naděje není zbytí
a poslední slova si nevybereš.

Teď mlčím, klečím, lkám
srdcervoucně..
a samasobě k smíchu
se svým žalem.
Už nemůžu dál
psát..