Nad Tvým dechem bděním,
víc než pouhým vzrušujícím sněním,
byl můj spánek, v němž jsem
polibky Ti čechrala chloupky v klíně,
jak ten nejjemnější vánek.

Náhle jakoby...
všechno se může,
když prostorem voní Tvá kůže,

kéž teď a né někdy až zítra,
ale... už za okamžik pouhý,
směla bych se vydat...
mokrou cestou do Tvého nitra,
skrápěnou deštěm touhy.

Až (ne)jednou celý dáš se mi,
pak mi - jak peřej - proteče dásněmi -
věta hříšnější slov napsaných v Koránu,
toužím Tvým tělem pronikat...
ve dne, večer, v noci i po ránu...