Říkala jsi,
a já poslouchal,
říkal jsem já,
i já sám se poslouchal.
Byla noc a svítání na blízku,
bylo svítání a slunce vyšlo,
byl den a my spolu.
Byli spolu a čekali,
čekali na západ slunce,
na červánky červené,
jenž budou zářit jen pro nás.
Slunce zašlo a my se rozdělili,
ale srdcem jsme byli pořád spolu....

Byla jsi tam...,
tam kde nikdo ještě nikdy nebyl...,
tam kde střetnou se paprsky...,
paprsky slunce s paprsky měsíce.
Byla jsi tam...,
a já tam přišel za tebou...,
paprsky zhasly ...,
byly pryč.
Přišly však znovu...,
znovu a zas, jak my ...
Někdy nejsou a nejsou ...,
ale přijdou ...,
naděje ...,
to jediné, co pro nás je ...,
naděje v paprsky ...
naděje v nás ...,
naděje ...
Nikdy nesnít a doufat ...,
doufat a čekat ...,
nikdy ....
Vždy věřit v naději ...,
v naději života ....,
v naší naději.

Je to tak,
tys přišla,
já odešel,
teď spolu jsme,
a čas náš nadešel.