..možná jsi mne kdysi znal,
snad dostal ses mi pod kůži..

Však je to tak dávno...
/ ty sliby a chyby a věčný kdyby../

Ty má..
.. ubohá trosko nehynoucího obdivu,
jsi král unáhlených závěrů..
a já odmítám..
být jedním z nich..
Již dávno si mi přestal vonět..
A i když si našiješ nálepku lepších zítřků..
tak já...já vím...
že nejsi ten, kdo mě jednou zcela pohltí
a bude ovládat ten ďábelský chtíč
jenž svléká anděla, co ve mne dřímá..

Jaký to byl kýč..ta naše láska...