Poeta - moderní literární server


Půlnoční romance

Autor: Jocellyn, 12. 8. 2008, Básně

Básnička věnovaná mému příteli, ale doufám že i vám se bude líbit.

Ať nikam nejde šeptám do polštáře

Nechci být zas jenom „já“

Rudé oči, nos a rozpálené tváře

Co když ti ublížím?!



Koupila jsem si tu rudou rtěnku

Líčidlama zakrýt strach

Pojď lásko dáme jednu sklenku

A hned půjde všechno snáz



Ne nech toho, musíme se krotit

Mám tě ráda, máš mě rád?

řekl jsi, nesmím city hrotit

A však jsem to prostě já ..



Nejsme stejní, oba to víme

Po něze dychtím, květiny toužím

Kéž spolu v noci v objetí bdíme

A ty? „Proč na zemi zůstal jsi?!?"



„řeknu ti tajemství, co nikdo neví“

ach ano, prohlub náš vztah!

Najednou snažší vše se mi jeví

Na tebe spoleh je, to už teď vím



„Cože? Chceš mě přeprat??“

smíchy se po zemi válíme

další den zjišťuješ kdo mi to ukrad

za ruku držíš mě, zatímco výpověď píšem



A potom večer, zas padne spleen

Smutná se chci k tobě tulit

Svlékni mě, obejmi, líbej mi klín

V milování najít hloubku citů



„Řekni mi lásko“ ptám se tvé fotky

jen tak nás nic nezastraší, že?

Parník na mole či jiné a blond holky

Věřím ti… však slze neuteču