S úsměvem, který dřevem hladí
uprchnu
z prázdných denních světů
vzdám se spánku a hvězd vybledlých
zdáváš se, sladký po heřmánku

Deštivé ráno se líně pne v parapetu


V objetí, které smutky spálí
poznám klid
déšť a hrom zapomenu
plyšové ozvěny a v nich noc léčivá
tys můj lék z pohádky

Sušený heřmánek v kapkách se rozplývá


Pro chvíle, kdy tvůj úsměv chutnám
skoupím noc
za ticho ji směním
pochopím oční sny
heřmánky opilé
na nichž svět ulpívá

Okno se zmlží štěstím a mrholením