Netrpělivé slunce nahlodává olověné nitro tvé
a setkává se s mraky a podzimním deštěm,
v lůně sebekritiky prodává záplaty,
nezkušenými pohyby se vkrádá a pomáhá.

Mísa s ovocem a nenávistí uplatňuje nárok
stát se jedinou prioritou životního šílenství,
vítr nerozvěje pocity, ani čas
a všechno nezáleží na slunci, na čase.

Zodpovědnost Nostradamova nepřehluší pokrok,
unavenost vědmy nepodpoří osud, ni ducha,
umocnění ducha v lůně nitra seznamuje,
seznamuje nevědoucnost s blahem.

Rámy současné oblohy překypují sluncem,
osočují své hrdiny nemohoucnost,í
jen uvítají zánik, sliby, šeroslepotu
a jak prohlédneš - není kroku zpátky.