Již za dávných let
když byl stvořen svět
tak na nebesích
zářil Měsíc.

On smutný byl
na nebi svítil
nikam nechodil.

Bůh milosrdný
na nebesích
snad pro radost
mu stvořil kvítí
jménem hvězdy.

Jeho moc mu však nestačila
tak přizval si na pomoc vesmír.

Nejdříve kámen stvořili
pak ho vytvarovali
a na konec
život mu vdechli.

Teď svítí mu vesele hvězdičky
usmívaje se na lidičky
a ten kdo srdce smutné má
ať na nebe pohled upíná.

Hned bude opět veselé
jeho srdce ztrápené
hvězda štěstí všem lidem
náladu pozvedne.