A až růže uvadne,
tak už se nebudeš ptát jak voněla,
protože to se prostě nedělá.
Perutě labutí klesají k zemi
a já je sbírám
jednu po druhé
a třeba ze mě bude anděl.

Jenže růžím za to nejspíš nestojím.

Tak dej mi ruku svou,
klidně i horkou,
hlavně ať voní
touho po jiném světě,
nadějí na lepší zítřky

a

skořicí.