BĚHEM NEKONEČNÉ PRACOVNÍ NOCI
MYSLEL JSEM NA TEBE.

JAK DLOUHO TO JE,
CO NAPOSLEDY ROZECHVĚNÍ
REZONOVALO
S OTÁZKOU?

A TEĎ TROCHU V ROZTOUŽENÝCH
ŘETĚZECH
JAK POLAPENÝ ŠKOLÁK.

UVIDÍM TĚ?

VĚŘIL JSEM TOMU
A NAVZDORY UBÍJEJÍCÍ
NUTNOSTI VŠEDNÍ OBŽIVY.
BYL ZÍTŘEK MNOU LASKANÝ
JAKO BYS TO BYLA TY
-A TAK VZDÁLENÝ-
HŘEJIVOU JISTOTOU
MĚNÍCÍ RUTINNÍ PŘEŽIVÁNÍ
VE ZPĚV VÍL.

A PAK NAKONEC
NIC.

MÁŠ JINÝ PLÁNY.

OČI MI BLOUDÍ KOLEM
NÝTŮ OPOR
H-TAVERZ
V TOMHLE INDUSTRIÁLNÍM PEKLE.

HLEDAJÍ COSI
CO VYPLNÍ MÝ PŘEDSTAVY
KDYŽ TY TO NEBUDEŠ.