S Bolestí po kolena
Hladem myšlenek sebeukájejících se nad mým strachem
S hlasy- některé moje- jiné z venku
Oháním se vlastní kostí – tím zbytkem chrastím jen tak v utonulých existencích
bez nároku na vodu a chléb
fetuju smog, ten jediný tu po nich zůstal
věřím ve smrt
každý den se strachem z dalšího dne a ne a ne se zbláznit
S bolestí po pás
S rozumem v koncích