Poslouchej slova,

ne ta, jež ze rtů mých vyletí

jak hejna vlaštovek táhnoucích na jih.

Zaposlouchej se do mých očí,

prosím.



Poslouchej prosbu,

tu, co šeptám ti potají

v pohledech, v myšlenkách, ve smíchu skrytou.

Pohlédni do mých očí a pochop,

prosím.



Zaslechni volání

té, která s úsměvem na tváři topí se

v moři všech chvil s tebou prožitých,

vlny mě odnáší k útesům.

Přispěchej, prosím.



Poslouchej slova,

ne ta, jež ze rtů mých vyletí

jak hejna vlaštovek táhnoucích k severu.

Poslouchej ta, jež bojím se vyslovit.

Vyslov je ty, prosím.