Matky v černém,
vrásčité ruce svírají popelavé květy
rudých kapek
trnových korun.
V chladných ulicích mrazivý
vzduch olizuje kámen
a na hrobech
slavnostně uvadají
žluté květy
všech mrtvých
hrdinů i zrádců.
Ve frontě na okoralý chléb,
život drkotá hnijícími zuby
a jeho zkažený dech
zvedá hladiny
vášní
utopených v blátě včerejška.