Milostná psaníčka
v korunách javoru
klouzají po větvích
z šedého mramoru.

Krášlena barvami
podzimních malířů
do dlaně padaj mi
z matčiných talířů.

Některá prohlížím,
vkládám do herbáře,
jiných si nevšímám,
listy čas rozpáře.

Než v louži utonou,
na srdci zahřejí,
pak splynou s přírodou
nebeských peřejí.