Ležím a přemýšlím s pocitem osamění.
Kde je ta chvíle? Byla a dávno není.
Včerejšek minulost - dnešek realita.
Vzpomínka co zůstane navždy neukryta.

Výlet protkaný úsměvy - pohledy.
Teď opět bez Tebe - horší jak bez chleba, bez vody.
S Tebou na zámku, čas v tehdejší dobu plyne zpátky.
Jsi jeho princeznou jež patří do pohádky.
Princeznou pro mne i královnou lásky.
I když jsou to jen slova, však psaná bez nadsázky.

Nač psát tato slova, když znáš moje pocity.
Vzpomínkou na výlet - víc než zámek - jsi TY.

(LSI, 6/7 května 2007)