Ach má třešni májová,
kvítku rozmilý,
sladký plode, paní bláhová.
Pod tebou radost dotkla se duše,
tvou krásou byli jsme opilý.

Pod třešní stoletou,
pod mocným vyklanem,
zmocním se tvé duše křehkým polibkem.
Od domu k domu paže stoleté,
na každém kroku květy smyslné.

Třešeň prsty ukázala pod nohy své,
dvě dlaně prsty skloubené.
Oči přivřené očekávají rty sladké,
oči přivřené čekají rty barvou červené.

Polibky pod třešní,
dva lidé májoví.
Kadeře vánkem zvlněné,
halí nás květy třešňové.

Stoletá paní dřevěná,
však stále odérem smyslná.
Modla četných polibků,
tajná skrýš milostných prohřešků.

První máj, modla má,
čeká nás něžná třešeň rozkvetlá.
Tvé rty políbím,
zamknu tělo tvé svým náručím,
staneme se jedním člověkem,
pod třešní utečeme všem starostem.