Jen drobky ze společného stolu
a jinde plno lahůdek a dobrot,
dorty zážitků a možností,
vrchovaté sklenice pokušení
Chtěla také tak žít, od začátku
Však žila životy svých dětí,
rodiny, jako generace před ní
Už padesátá odbila
na orloji poddanosti
a v tom časovém stroji,
strhalo se pérko nepokoje
Tak, do té doby, přesné soukolí
ztratilo řád a brzdu soudnosti
Na horizontu manželství explodoval svět,
velkým třeskem stereotypu
a v zárodečných oblacích
hvězda se zrodila
V šíleném tempu těžkne hmotou obdivu,
hoří a spaluje svoje nitro,
až do konce svých snů