Je poslední
Již po jiné netoužím
Kdy ji uvidím, však nevím
Jak často, už důležitost nemá
Jen ta intenzita a blízkost setkání
Pro ty krásné chvíle
rozdal bych se celý
Mám ji v sobě navždy,
k sobě připoutanou,
i když loučit budeme se napořád
Zamilovaný, roztoužený, usoužený, šťastný
Je pro mě vodou, žízním po ní,
sladký med, co ochutnávám,
oheň, hřejivý i ničivý
Můj osud nedopsaný
Anděl s ďáblem v těle,
který s větrem chce závodit
Tak i zachytit se nedá
Křehká i rytíř kulatého stolu,
neúnavně hledající grál,
pro duši svoji neposednou
A já, téměř starý muž,
pro ni svaté lůžko opustím,
co samotou dávno studí,
a vrátím nazpět čas