Na začátku byla lež
Na ni se další balí,
aby samy nezůstaly,
je z nich brzy celá věž
V základech se silné cítí,
pevné, ve své rutině,
však z písku a na hlíně,
se tíhou pravdy zřítí
Trosky výmluv práší
a výmysly kryjí zem,
Smutný z toho jsem
Můry mě černé straší
Já rád klamu uvěřil
i hrátkám, co jsou zač,
výsměch, že hrál pláč,
ani ve snu netušil
Celé dny i noci
bez pravdy přežívám
a lží nových se obávám,
neb jsem v jejich moci