Jako mořský příboj
vlní se pode mnou
a něž se v něm hvězdy rozplynou
prohraji svůj věčný boj
S pochybnostmi svými,
s povahou mi vrozenou,
to, když jsem se ženou
a s myšlenkami hladovými
Ty duši moji sžírají
tlamou od šrámů krvavou
na kolena mě dostanou
Ani s láskou soucit nemají
Proto mám pohádky rád,
i když životu jsou vzdálené
Nad zlem jsou vítězné
a štěstí přejí napořád