Na hlavě své brýle nosí
To, když nosík odpočívá
Rty o růž si neprosí,
i když je často popraskané mívá
Na hrudi srdce s démanty
a pod bříškem poklad skrytý
Zájemci se řadí do fronty,
jak lapkové odbitý
Neboj se, říká, milý můj,
jen ty máš k němu klíč,
u mě stále tady stůj
a neodcházej pryč
Dám ti ty skvosty
a ty mě pak celý svět,
ať i stromů letorosty
nám čas mohou závidět