Někdy mě vábí světla měst -

jsou růží tětivou bitou...

Snadno se jimi nechám svést,

tou svatou promiskuitou.

 

Pak uteču kamsi ke břehům -

bleskne se volavka v týlu.

Dovolím cizím příběhům

kořistit na svém dílu

 

Víc božských úst se teď dotýkám,

jsou deltou, co sytí pramen.

Na visutém laně odkud - kam

jak v ruletě vzývám amen.