V útrobách zlosti leží zem
co nezná slunce - tam měsíc vrhá stíny
Když jsem tam šel, byl jsem člověk
vrátil jsem se jako někdo jiný

Bloudím v dálkách
slídím v ztichlých zahradách
číhám v stínech křížů
vládnu ti, neb jsem tvůj strach

Běžím vstříc tvým plánům
hrát si s černou magií
Nejdeš správnou cestou...
jdeš tou, která zabíjí

Temné síly voláš slovy
která patří smrti
nastavíš tím hrdlo
které mé tesáky zdrtí

Magickými kruhy
nezotročíš spáry zla
rychle zakryj okna
na něž zhouba nalétla

Necítíš mrak, co se snáší
van křídel, co světla zháší
Příšerný tvar při zemi se plíží
tvé loučení s rozumem se blíží

Vždyť život je krásný květ
tak proč dnes kvete naposled?

Když tvé srdce sní
a kruh půlnoční... se svírá
Pak zvon odezní
tvůj dech poslední... již zmírá