JAKOBY OMYLEM

foto: Alana Jordan

 

od sebe dělila nás jen zavřená víčka
a nevyřčená slova
slova vyřčená
nedávala smysl
tak mlčeli jsme oba

 

tíha našich rozhovorů
nedala se už snést
žili jsme jen ozvěnou
našich snů a tužeb
z našich neuskutečněných cest

 

jednou dotkly se naše ruce
zcela bezděčně
rychle ucukli jsme
však ten pocit lidského tepla
zapůsobil zcela bezpečně

 

ze zalepených víček
spadla nám krusta nepochopení
my najednou viděli se
nepokřiveni maskou přetvářky
volní a sví a neztopořeni

 

vydali jsme se spolu
splnit si naše sny a tužby
z našich neuskutečněných cest
z cest lásky a chtíče a vzrušení
kde neplatíme za prokázané služby

 

bylo to nádherné
ale čas utek' nám mezi prsty
zašeptal jsem:
"bože, ty jsi stále tak krásná jako kdysi"
ona jen zakývala povadlými prsy

 

podívali jsme se na sebe
na vrásky a pomačkaná těla
bylo to takhle ze soboty na neděli
pak jsme vypili sklenici jedu
jakoby omylem
aby příbuzní nevěděli