Slunečno je s ní,
i když prší za límec
Já, věčný cizinec,
jen o ní sní
Svítí a hřeje
do dní mých,
chrámů zbořených,
kde se ticho chvěje
A ani noc
tmou neztemní
paprsky, co září z ní,
i když má tu moc
Tak tvář nastavuji
k její náklonnosti
a na okno přítomnosti
velké srdce namaluji